Příjem krmiva je ovlivňován řadou faktorů, které můžeme rozdělit na vnější a vnitřní. Mezi vnější faktory patří např. teplota prostředí, chemické složení krmiva (nízká stravitelnost, hodně bílkovin aj. vedou ke zpomalení trávení, a tím i k snížení příjmu krmiva) a jeho schopnost roztáhnout žaludek apod. Vnitřní faktory zahrnují především vliv nervového systému.
Příjem krmiva je řízen z tzv. potravových center, tedy z centra hladu a centra sytosti. Poškození centra hladu vede k nechutenství a naopak poškození centra sytosti k nadměrnému příjmu krmiva. Tato centra jsou vzájemně propojena a jsou aktivována řadou signálů pocházejících z periferie (mechanoreceptory v žaludku, střevech, …) i přímo z CNS (informace ze zrakových, čichových, chuťových center v mozku). Jejich regulace se účastní i celá řada hormonů, např. leptin – hormon produkovaný buňkami tukové tkáně, který reguluje příjem potravy a energetický výdej. Příjem krmiva je však ovlivněn i řadou dalších věcí, jako je fyziologický stav organismu, množství vody v organismu, ale i množství glukózy, aminokyselin či lipidů v krvi. V neposlední řadě zde významně působí psychické a fyzické faktory.
Psychické strádání vede často k odmítání krmiva. Mezi nejčastější důvody špatného psychického rozpoložení patří nový přírůstek do rodiny či opak, tedy ztráta někoho blízkého (ať už 2nohého či 4nohého), dále stěhování, narušení zažitého denního režimu, hádky a jiné. Fyzické faktory zahrnují vše, co způsobuje bolest, tedy nějaký zdravotní problém anebo onemocnění. Každý jedinec je však k bolesti vnímavý jinak (ku příkladu jiný práh bolesti má yorkshire a zcela jiný pak stafordširský teriér), jedno ale mají společné – vnímání bolesti v dutině ústní. Je až neuvěřitelné, když vidíte tlamu, kde je vidět víc zubního kamene, než vlastních zubů, nebo dokonce řadu viklajících se zubů v rudých dásních, že jsou pejsci s tímto schopni dlouhou dobu přijímat krmivo bez jakýchkoliv náznaků problému.
Příčinou bolesti může být ale i něco mnohem závažnějšího (např. artróza, nádor či cizí těleso v tenkém střevě – ořech, hračka, ponožka, apod.). Odhalit příčinu bolesti není vždy jednoduché, ale pro dané zvířátko klíčové. Některé stavy mohou být až život ohrožující např. torze žaludku. Dokonce sama anorexie může být po určité době velmi nebezpečná, zvláště u obézních koček (riziko lipidózy jater – nadměrné množství tuku v játrech přicházejících z tukových rezerv, které se odbourávají v době hladovění, a to už po velmi krátké době – 2-3 dny). Snížení apetitu můžeme pozorovat i jako vedlejší účinek některých léků (léky proti bolesti – meloxicam, tramadol,…antibiotika – amoxicilín,…aj.).
Faktorů ovlivňujících příjem krmiva je tak celá škála. V prvé řadě je nutné ve spolupráci s veterinárním lékařem vyloučit jakékoliv onemocnění, zdravotní problém a následně zkusit podpořit vlastní příjem potravy. Existuje několik možností, ačkoliv na každého platí něco jiného:
- předkládání krmiva jen v určitou dobu na omezený čas
- zvýšení pohybové aktivity a společně stráveného času
- mírné ohřátí krmiva (cca na tělesnou teplotu)
- zchutnění krmiva (přidání čerstvého libového masa, trocha jater, cottage sýru, lososového oleje apod.)
- kompletní změna krmiva (např. granule vyměnit za vařenou či syrovou stravu)
- nasazení probiotik či Pangaminu – pivovarských kvasnic
- pomoci mohou také přírodní doplňky potravy pro psy na podporu trávení a střevní regulátory
- u starších psů, kde dochází k poklesu vnímání chutí a pachů je vhodné předkládat aromatičtější stravu (tedy opět je vhodné vyměnit granule za konzervy,
- případně vyváženou vařenou/syrovou stravu) a tu také mírně ohřát
- v případě kognitivní dysfunkce (psí Alzheimer), kdy se pejsek prostě zapomíná najíst, se doporučuje do potravy přidávat kokosový olej pro zlepšení výživy a funkce mozku
- zapomínat by se nemělo ani na podporu příjmu tekutin. Pomoci mohou vodní fontánky, hroznový cukr do vody (Glukopur – cca větší lžička na půl litru), změna napájecí misky (kovová x plastová), nesolený vývar
V neposlední řadě je dobré zkontrolovat, zda se náš miláček nechodí přiživovat jinam, nebo ho někdo další z rodiny nekrmí tajně a navíc nevhodně, protože jak se říká, cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly.
autor: MVDr. Kateřina Karásková, Ph.D.