Mezi hlavní starosti štěňátek patří dobře se najíst. Na feně a následně na nás pak záleží, co jim předložíme. Právě potravou v nemalé míře ovlivníme i jejich budoucí zdravotní stav.  

Výživa těch nejmenších 

Mateřské mléko tvoří výhradní výživu do 3 týdnů věku štěňat. Bohužel existují výjimky, a to v případě ztráty feny či u příliš početných vrhů. Náhradní maminka má poměrně nelehký úkol. Umělou výživu, která je dnes dobře dostupná na trhu, je nutné podávat co 3 hodiny o správné teplotě, tedy 8x denně lahvičkou s dudlíkem. Po každém krmení provádíme jemnou masáž bříška. Přibližně za 10 dní štěňata zdvojnásobí svou porodní hmotnost. Komerční náhražky dnes upřednostňujeme před upraveným kravským mlékem, to se od mléka feny významně liší (sušina 12,7 x 23 %, bílkoviny 3,3 x 8,1 %, tuky 4 x 9,8 %, laktóza 5 x 3,5 %). 

Od 3 týdnů věku štěňátkům předkládáme náhražku i v misce a zároveň je začneme seznamovat s pevnější potravou. Vhodné je to, co je měkké a dobře stravitelné, tedy lehce vařené mleté maso, vejce (především žloutek), tvaroh, ale i mletá zelenina (mrkev). Z průmyslových krmiv volíme spíše ta šťavnatá, granule musíme namáčet. Masáž bříška už většinou není nutná. 

Odstav štěňat probíhá většinou v 8 týdnech věku, u početných vrhů a horší kondice feny i dříve. Štěňata mají velmi citlivý zažívací trakt, proto by měl nový majitel dodržet stejný způsob krmení po určitou dobu. Štěňátka krmíme několikrát denně (5-6 x), přičemž frekvence se s věkem snižuje až na 2 jídla za den. 

Fáze intenzivního růstu 

Intenzivní růst probíhá u štěňat přibližně do věku 5-6 měsíců. Mají tak výrazně vyšší požadavky na přísun energie (až 2x víc než dospělé zvíře) a kvalitních bílkovin a tuků. Štěňata už ovšem rozdělujeme do skupin podle jejich velikosti v dospělosti.  

Malá a střední plemena vyžadují přibližně 30 % bílkovin a 20 % tuku v sušině krmiva, naproti tomu velká (nad 25 kg v dospělosti) a obří (nad 60 kg) plemena potřebují energie, případně i bílkovin, o něco méně (23-28 % bílkovin a 12-16 % tuku v suchém krmivu). Vyšší obsah bílkovin sám o sobě nevadí, vadí až v kombinaci s vyšším obsahem energie. V takovém případě štěňata rostou až příliš rychle, mladá formující kostra musí nést haldu těžkých svalů, mnohdy i tuků, na to ovšem není ještě připravená a kosti i klouby se mohou “zdeformovat”. I když je řada vývojových onemocnění kostry (dysplazie kyčelního kloubu aj.) předurčená geneticky, správnou výživou dokážeme zmírnit stupeň postižení a tím i utrpení zvířete. U štěňat velkých a obřích plemen sledujeme vývoj hmotnosti a tělesné kondice pravidelně a tento vývoj porovnáváme s růstovými křivkami jednotlivých plemen. 

U krmiv pro štěňata velkých a obřích plemen je další důležitou informací jeho obsah vápníku, ten by měl být v rozmezí 0,8-1,2 %, při vyšším obsahu energie může být vápník i o něco vyšší. Některá komerční krmiva určená pro štěňata těchto plemen jej však mají až příliš nízký či vysoký! Přičemž nadbytek i nedostatek vápníku škodí zdraví! Lehce zvýšené nároky na vápník bývají u všech štěňat v období výměny zubů, která je ukončená v 7 měsících věku.  

Fáze pomalejšího růstu 

Intenzita růstu klesá od 6. do 12. měsíce věku (u obřích plemen je 9.-18. (24.) měsíc fází pozvolného růstu), tím klesají i nároky na energii (cca 1,2 x potřeba energie dospělého jedince) a živiny. Kostra se dotváří a zpevňuje, modeluje se svalstvo. Na krmivo pro dospělá zvířata tak většinou přecházíme v 1 roce jejich života. 

autor: MVDr. Kateřina Karásková, Ph.D.